Recenze: Nezvěstná (2023)

Missing-Movie
Nezvěstná
Sony

Grace (Nia Long) své dceři June (Storm Reid) zmizí na dovolené v Kolumbii se svým novým přítelem Kevinem (Ken Leung). Když dcera začne po nezvěstné matce pátrat, svazuje jí ruce nejen úřednická byrokracie, ale i vzdálenost tisíce kilometrů. Zatímco June zůstává v Los Angeles, využívá při hledání stop nejmodernější technologie, aby se ji pokusila najít dřív než bude příliš pozdě. Čím více proniká do světa digitální detekce, dostává se jí více otázek než odpovědí…..

V roce 2018 spatřil světlo světa nenápadný thriller jménem Pátrání. V režii Aneeshe Chagantyho se tento minimalistický thriller odehrával po celou dobu na na obrazovkách displejů, při skromném rozpočtu 880 tisíc dolarů se film s výdělky ve výši 75,6 milionů dolarů stal úspěšným hitem, především ovšem ukázal tvůrčí kreativitu a řadová zápletka po pohřešovaném potomkovi byla okořeněna právě skrze chytré využívání moderních technologií, kdy se ukázalo, že se dá s malým kašpárkem skutečně sehrát velké divadlo. Velkou roli v úspěchu původního filmu poté hráli střihači Will Merrick a Nicholas D. Johnson, pro které volné/antologické navázání s názvem Nezvěstná slouží jako scenáristický a režijní debut. Jen John Cho tentokrát nepátrá po své dceři, tentokrát se role obrací a potomek pátrá po svém rodiči.

Sony
Sony

Nevýhoda Nezvěstné je tak zdánlivě jasná, kdy se nemusí jednat o takové milé překvápko jako v případě Pátrání. Jenže právě zde hraje velkou roli, že se tentokrát pracuje s o poznání mladší hrdinkou, pokračování má poté rozhodně větší měřítko (rozpočet oproti původnímu filmu narostl na  7 miliony dolarů), kdy tentokrát dochází k mezinárodnímu pátrání, zdánlivě poté i ke krapet větším ambicím. V Pátrání je sice výraznější humor (především skrze přítomnost postavy Joaquina de Almeidy) a ne vždy je to zrovna ideální, nejzábavnější části filmu ovšem krapet satirizují průběh reálných kriminálních případů a následné snahy vytěžit z probíraného tématu maximum. Nezvěstná v tomto ohledu šikovně pracuje s tím, že se odehrává ve stejném světě jako Pátrání, následně dokáže skutečně tknout do živého v těch momentech, kdy je okamžitě jasné, kterým směrem tvůrci odkazují. A tyto momenty je velmi snadné prokouknout a pousmát se nad nimi, v součtu jich ovšem přeci jen není tolik a ambice Nezvěstné rozhodně netkví v satirizování medializace skutečných kriminálních případů.

Austin Keeling a Arielle Zakowski, nástupci Merricka a Johnsona na pozici střihačů, odvádí výtečnou práci, i jejich zásluhou má druhé detektivní pátrání po obrazovkách digitálních přístrojů rytmus, svižné tempo i chytře využívané prostřihy. I tentokrát se tak zdánlivě rutinní kriminální případ zvládá prodávat svěžím způsobem, který se na to celou dobu pořád snaží jít jinak, než jeho předchůdce z roku 2018. Řešení sice leckdy není tak fikané jako v případě původního filmu, drobnou vyváženost Merrick a Johnson též mohli více konzultovat s Chagantym, příjemným faktem ovšem zůstává, že to skutečně není Pátrání 2.0 a zdánlivě vyčerpaný koncept na jedno použití není tak úplně vyčerpaný. V průběhu filmu je snadné objevit dostatek milých tvůrčích řešení, kdy je například série vzájemných videozpráv sestříhaná do podoby, která prakticky připomíná souvislý rozhovor, hned několikrát se skrze záběry obrazovek snaží sestavit různé sekvence, šikovných tvůrčích řešení se dá v průběhu najít jednoduše dostatek.

Nezvěstná
Sony

Pátrání mělo především Johna Cho, Nezvěstná stojí na Storm Reid. Šikovná mladá herečka podává svůj další výrazný výkon, kdy kráčí ve stopách Cho v tom případě, že zvládá prodat každou stěžejní emoci, každou grimasu, která má ztělesňovat její emocionální rozpoložení, tenhle film je jejím hereckým koncertem, který má jen šanci utvrdit, že se má i s touto herečkou i do budoucna počítat. Stejně jako Davidův Cho z původního filmu se musí její June potýkat s jistým traumatem ze své minulosti, který ještě více prohlubuje obavu o její matku. Postava Javiera v podání Joaquina de Almeidy je poté sice většinu času primárně zdrojem humoru, právě jeho zapojení ovšem v součtu funguje, protože jeho postava a jeho minulost zrcadlí vztah June s její matkou. Se samotným vztahem dcery a matky se ve finále pracuje jakž takž uspokojivě, původní Pátrání ovšem emocionální satisfakci dodalo silnější.

Není nejspíš úplně férové srovnávat Pátrání a Nezvěstnou, jsou ovšem mezi nimi markantní rozdíly v drobných elementech. A to i ve finále. Už Pátrání mělo krapet problém se šňůrou zvratů, které působivost thrilleru kapánek shazovaly, Pohřešovaná ovšem v tomto ohledu zachází ještě o kus dál. První dvě třetiny přitom šlapou výtečně, kotrmelce zvratů a odhalení se valí a valí, v jeden moment zvládají Merrick a Johnson prodat i hororovou atmosféru, pak ovšem přijde třetina třetí. A náhle to skutečně působí, že si tvůrci řekli „víc zvratů, víc pruhů, víc Adidas, více husí kůže, více wau, více funkční, více hloubka, více slz“….akorát, že vůbec. Bez zbytečného vytasení všech es na stůl je nutno dodat, že závěrečná třetina Nezvěstné připomíná skoro až zvrat ze série Saw či dalších filmů, které jsou často proslulé svými za vlasy přitaženými zvraty. A vlastně by sázka na takový závěr nevadila, kdyby v součtu měla nějakou působivější emocionální dohru. Jenže to se ve finále nekoná, kdy sice tvůrci sází na závěrečný zvratový kotoul, onen zvrat ovšem spíše ve finále působí jako krabička poslední záchrany. Zvraty se šponují a šponují, zdánlivě nemohou vyšplhat ještě výš, tak aspoň dorazí třešnička na dortu, která ovšem spíše chutná jako ostrá špička ledovce. A vedle ní působí i krapet za vlasy přitažené zvraty Pátrání snesitelněji. Počet zvratů nevykoupí lehkou schematičnost, konfrontace rafinovanosti a drobných frašek je možná v součtu až příliš častá, výsledné pocity ovšem v součtu vlastně shazují jen minimálně. Nástupce Pátrání si tak dokáže udržet pozornost, především si obhájit svou existenci.

Nezvěstná
Sony

Nezvěstná je důstojný nástupce Pátrání,  kdy Merrick a Johnson ve stopách Chagantyho kráčí obstojně, jejich nástupci Keeling a Zakowski u střihačského stolu též navazují obstojně. I přes fakt, že je Nezvěstná volné/antologické pokračování se možná až příliš snaží naplnit škatulku toho, že by pokračování mělo být větší/více šokující a to jí krapet podráží nohy. Merrick a Johnson jistě neservírují pouze Pátrání 2.0, snaží se s konceptem pořád pracovat krapet svěžím způsobem a výsledek je rozhodně svižná a vtahující podívaná, které vrásky na kráse nejvíce způsobuje poslední třetina. I přes fakt, že se tu tentokrát tolik nejede na vlně překvapení, i tentokrát vznikla dostatečně výrazná detektivní podívaná, která ukazuje, že kreativita nevymřela…..

 

Verdikt: 70%

Související příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka je chráněna pomocí reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.