Loretta McLaughlin (Keira Knightley), reportérka novin Record-American, se stala první novinářkou, která spojila proslulé vraždy bostonského škrtiče. Jak si záhadný vrah vybírá další a další oběti, Loretta se pokouší pokračovat ve vyšetřování spolu s kolegyní a přítelkyní Jean Coleovou (Carrie Coon), avšak dvojice naráží na rozbujelý sexismus tehdejší doby. McLaughlinová a Coleová se přesto odvážně pouštějí do pátrání s velkým osobním rizikem a ve snaze odhalit pravdu riskují vlastní životy….
Keira Knightley bude nejspíš nesmazatelně nadále spojovaná s rolí Elizabeth Swann ze série Piráti z Karibiku, nedá se ovšem říct, že by sama herečka měla na populární sérii ty nejideálnější vzpomínky. S odstupem času sérii kritizuje především za to, že jí v širokém povědomí sexualizovala. I proto se nejspíš Knightley větším značkám v posledních 15 letech spíše vyhýbá, často je poté její přítomnost zpozorovaná v historických/dobových filmech. Mimo série Piráti z Karibiku například v Pokání Joea Wrighta, Vévodkyně, Anna Karenina Joea Wrighta nebo Pýcha a předsudek Joea Wrighta Kód Enigmy Mortena Tylduma, kdy oba poslední zmíněné filmy herečce vynesly i nominace na Oscara. Prozatím poslední film s účastí Knightley poté dokazuje, že jsou pro ní nejspíš historické záležitosti srdcovou záležitostí, stejně tak to vypadá, že se v posledních letech zaměřila Knightley na filmy pojednávající o postavení žen ve společnosti. Bostonský škrtič režiséra a scenáristy Matta Ruskina by tak nechtěl fungovat pouze jako kriminální drama, ale též jako výpovědní hodnota o tom, že v 60. letech sexismus vládl plným proudem. Funguje Bostonský škrtič alespoň v jedné rovině?
Případ Bostonského škrtiče je do dnešního dne velkou záhadou, který je do dnešního dne založen na spoustě teorií. Ruskin v podstatě pracuje se stejnou kriminální záhadou, se kterou pracoval například David Fincher ve svém Zodiacovi. Zmíněný Fincherův Zodiac ovšem dokázal vyniknout tím, že sice pracoval s řáděním dodnes neidentifikovaného pachatele, přesto zvládl například vraždami z místa činu nebo momentem, kdy Zodiac volá do studia, vyvolávat husinu. Ruskin takové ambice očividné nemá, kdy se místo toho rozhoduje zkoumat, jak sexistická společnost omezuje pracovní nasazení žen, dvě hlavní ženské postavy se přesto snaží případ vyřešit. Vše je poté založeno na skutečném příběhu Loretty McLaughlin, která jistě mohla ve své době plnit pozici inspirativní ženy, kdy si zároveň musela volit mezi prací a rodinou. Filmů se ženami s tímto dilematem vzniká za posledních let docela dost (například loňské Když promluvila), mnoha filmů poté dilemata žen zvládají více emocionálně prodat.
Při zmínění Když promluvila vlastně platí, že je Bostonský škrtič spíše novinářským dramatem. Činy Bostonského škrtiče jsou zobrazované skrze fotky z místa činu, McLaughlin postupně začíná pociťovat nevyhnutelnou paranoiu a strach v momentě, kdy zdánlivě začíná být na cestě velkých odhalení. Knightley přitom McLaughlin pořád ztvárňuje jako ženu se silnou vůlí, kdy dokazuje, že její popularita nutně nemusí tkvít pouze v jejím zmíněném sexualizování, právě její přístup k zhnusení vůči sexualizování poté naznačuje, proč je pro ní tento film ideální látkou, kdy se v tomto filmu hlavním předsudkem stává už pohlaví její postavy. Snahou o vyobrazení síly její postavy ovšem výsledný film krapet ztrácí na zmíněný případ Bostonského škrtiče, kdy v průběhu vlastně začíná méně a méně fungovat investigativní rovina, zároveň i přístup, se kterým se v rámci vyšetřování a postupného odhalování velkých věcí pracuje, výsledek díky tomu do velké může i shodit práci, kterou za celý film McLaughlin a její kolegyně Cole vykonají.
Film především nezávislého tvůrce Ruskina působí dojmem, že se snaží dobovou atmosféru vystihnout i pojetím, které připomíná starou filmovou školu, U Ruskinovi režie je cítit inspirace různými kriminálními i novinářskými filmy (nejen Zodiacem), soundtrack Paula Leonarda-Morgana zvládá znít mrazivě, Ben Kutchins stojící za kamerou zvládá ze zdánlivého minima vymačkat maximum. Knightley se může spolehnout na solidní herecké kolegy (mimo Coon také Chris Cooper, Alessandro Nivola nebo vyloženě fantastický David Dastmalchian), je ovšem otázka, zda vlastně film skutečně funguje alespoň v nějaké rovině. Má rozhodně výpověď, která by zvládla podpořit nejeden feministický manifest, vzhledem k zajímavosti skutečných činů Bostonského škrtiče a vzpomínání na mnohem lépe fungující podobné filmy se ošvem přeci jen vyskytne pocit trudnomyslnosti. Další Zodiac nebo Všichni prezidentovi muži se jednoduše nekonají, výsledek pouze neurazí.
Oslava ženské síly, kriminálka nebo investigativní thriller? Bostonský škrtič vlastně nikdy plně nefunguje ani v jedné ze zmíněných rovin, Matt Ruskin dodává pouze slušné řemeslo s působivým výkonem Knightley, které ovšem nedokáže plnit uspokojit ty, kteří doufají v novou instantní klasiku, ze které by na pochodu ideálně mrazilo. Vyprávění podobných příběhů je nutné, jen by do budoucna byla potřeba též více výpovědní hodnoty….
