V pravé poledne – Jeden z nejlepších westernů 20. století.

Šerif Will Kane (Gary Cooper) se oženil s Amy (Grace Kelly) a chystá se opustit městečko Hadleyville, kde pět let vykonával funkci šerifa. Následně se ale k němu doslechne zpráva, že se do města vrací vrah Frank Miller (Ian McDonald), kterého Will kdysi pomohl dostat do vězení a Will se tak před svým odjezdem bude muset vyrovnat s Millerem a jeho kumpány…

Žánr westernů byl kdysi dávno strašně populární. Časem popularita tohoto žánru rapidně upadla (do jisté míry i proto, že v zásadě mnoho snímků kráčelo ve příliš výrazně stejných stopách a celkový potenciál tohohle žánru se zdánlivě vyčerpal) a westernů, jejichž vrcholná popularita by se ve své době dala přiřadit k aktuální oblíbenosti komiksových filmů už zase tak moc nevzniká. Přesto ale existuje mnoho povedených až vyloženě fenomenálních westernů, přičemž se z některých hvězd westernů jako Clint Eastwood, Henry Fonda, Charles Bronson nebo Gary Cooper se svým talentem dokázali proslavit i v jiných žánrech. Právě poslední zmíněný se mohl chlubit dvěma Oscary. Poprvé získal Oscara za výkon ve snímku Četař York a podruhé za výkon ve westernu V pravé poledne. Ten se stal (nejen) westernovou klasikou a mohl se chlubit nadšenými reakcemi především z jednoho prostého důvodu- Jde o ideální představu toho jak točit western.

Rakousko-americký režisér Fred Zinnemann vzal scénář Carla Foremana adaptovaný z povídky Johna W. Cunninghama „The Thin Star“ a dodal ryzí westernový nářez, který má hlavního hrdinu, jenž má kolty nejen proklatě nízko, ale i charakterní rozsah. Will Kane v podání Garyho Coopera totiž není tím typickým westernovým drsňákem a Foremanův scénář má na poměry westernů skutečně propracované postavy. Cooperův Kane navíc není tím typickým westernovým drsňákem, který by si na hned troufl postřílet bandu gaunerů sám a snaží se z počátku nalézt pomoc. V pravé odpoledne tak na jednu stranu vlastně má to co mnoho westernů té doby postrádá, zároveň ale těží už z tehdy zavedených klišé. To ale vůbec není na škodu. Mluvíme totiž pořád o roce 1952, o době, kdy westerny ještě pořád netrpěli vyčpělostí a únavou materiálu.

Film navíc trvá pouze lehce nad 80 minut, což mu hraje do karet v rámci tempa. Tenhle western s tempem pracuje mistrovsky a jakmile po hodině dojde na lámání chleba, Zinnemann odpálí fenomenální finále. Mnoho westernů se přitom rozpadlo díky své příliš přetažené délce, právě V pravé odpoledne ale trvá lehce přes 80 minut, odehrává se v reálném čase mezi 10:30-12:00 a výborně drží budované napětí. Děj V pravé odpoledne začne svatbou Willa Kane a jeho ženy Amy a hned krátce po ní se Kane dozví, že zhruba za hodinu bude jeho protivník Miller zpátky ve městě. Kane má přitom na vybranou a může z města zmizet ještě před příjezdem Millera. Jenže to Kane odmítá. Jeho morální kodex a uvědomění si, že jeho odjezd Millera stejně nezastaví ho donutí se Millerovi postavit. To celé ale vede k tomu, že ihned po svatbě obdrží vztah Kaneových vážně trhliny a navíc mu nikdo nechce pomoci. Tvrdohlavého Kanea tak dost možná jeho poslední vzdor bude stát život a nejlepší přitom je, že on sám si to uvědomuje a nesnaží se to popírat. V pravé odpoledne tak v tomhle ohledu definitivně redefinuje přístup k protagonistovi westernu a funguje to i díky jeho představiteli.

Gary Cooper je naprosto famózní- Jeho hrdina má duši, jeho zoufalost z nevyhnutelné a osudové konfrontace je naprosto očividná a díky scénáři se silnými dialogy skutečně dostává jako Will Kane možnost vstoupit do historie jako jeden z nejvýraznějších hrdinů westernového žánru. V pravé poledne se pokouší o nějakou psychologii postav, která se překvapivě nemíjí účinkem. Neplatí to přitom jen o Willu Keanovi, ale i o zbytku postav. Amy Kane i díky bravurnímu výkonu Grace Kelly tak též patří mezi výraznou postavu snímku, Ian McDonald je jako Miller fenomenální a navíc se tu jako jeden z jeho pohůnku objevil i Lee Van Cleef, budoucí hvězda westernů jako Pro pár dolarů navíc, Hodný, zlý a ošklivý nebo Velká přestřelka. I takový Lloyd Bridges jako Harvey Pell má díky zajímavému charakteru příležitost se herecky předvést a i přesto, že platí, že postavy vychází z klasických westernových charakterů, scénář V pravé odpoledne má ohledně nich něco navíc. A je to strašně super.

Formální stránka V pravé odpoledne je prostě fenomenální. Výborný střih v jedné sekvenci naprosto bravurně prodá napětí, které sužuje celé město kvůli očekávánému příjezdu Millera a jeho bandy, kameraman Floyd Crosby přitom obstaral vydařenou vizuální stránku a černobílý obraz navíc k V pravé odpoledne sedí. Zinnemann až do své doby bojoval za to, aby jeho film nebyl kolorován a těžko si vlastně zrovna tento film představit barevný (nějaké verze ale údajně existují). A pak je tu líbivý soundtrack Dimitriho Tiomkina, který vůbec jako první použil filmovou píseň jako hudební doprovod. Ta píseň je chytlavá, naprosto bravurně sedí k filmu a závěr definitivně potvrdí, že je to jedná velká westernová báseň, která má nejen ty kolty, ale i to pravé srdíčko na správném místě.

V pravé poledne je v zásadě ta nejlepší varianta klasického westernu, který své klišé využívá, ale zároveň se pokouší o jejich menší pozměnění a přistupuje k nim tak trochu jinak. Háček je ale trochu v tom, že se na snímku bohužel jako na většině westernů, které vznikli ve své době podepsal zub času a po téměř 70 letech už tak působí pouze jako bravurní ukázka své doby ve svém odvětví. Má ale přesah, famózní obsazení, velmi povedený scénář, mistrovskou práci s kamerou a střihem a výborně pracuje s napětím a diváckým očekáváním. V rámci svého žánru jde jednoduše o jeden z nejvýraznějších filmů, který se svého uznání (a 4 Oscarů- Cooper, střih, soundtrack, píseň) dočkal naprostým právem…….

Trailer:

Verdikt: 4 z 5


Photo © 1952 Stanley Kramer Productions

Související příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka je chráněna pomocí reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.